SVATÝ MIKULÁŠ

SVATÝ MIKULÁŠ

Tři drobné děti jedenkrát

si vyšly klásků nasbírat.

Byl večer, chtělo se jim spat.

„Řezníku, chceš nám nocleh dát?“

„Jen dál, dětičky, vejděte,

zde jistě nocleh najdete.“

Tři drobné děti jedenkrát

si vyšly klásků nasbírat.

A sotva vešly, děti vzal,

jak selata je podřezal

a maso z nich hned nasolil

a do kádě naložil.

Tři drobné děti jedenkrát

si vyšly klásků nasbírat.

Let sedm přešlo. A v ten čas

šel tudy svatý Mikuláš.

U řezníkových klepal vrat:

„Řezníku, chceš mi nocleh dát?“

Tři drobné děti jedenkrát

si vyšly klásků nasbírat.

„Jen dál, jen dál! Jak vzácný host!

Pro svatého je místa dost!“

A sotva světec vešel dál,

hned o večeři požádal.

Tři drobné děti jedenkrát

si vyšly klásků nasbírat.

„Mně soleného masa dáš,

co sedm let už v kádi máš.“

A řezník, jak to uslyšel,

ze dveří hned vyrazit chtěl.

Tři drobné děti jedenkrát

si vyšly klásků nasbírat.

„Řezníku, neprchej a stůj!

Kaj se a v Boha důvěřuj!“

Pak svatý Mikuláš se zved

a na okraj té kádě sed.

Tři drobné děti jedenkrát

si vyšly klásků nasbírat.

„Vy děti, které spíte tam,

Mikuláš světec přišel k vám.“

Tři prsty potom světec zved

a hoši vzbudili se hned.

Tři drobné děti jedenkrát

si vyšly klásků nasbírat.

Řek první: „To jsem krásně spal!“

„Já také,“ druhý povídal.

A třetí řekl, probuzen:

„Mně zdálo se, že v ráji jsem.“

Tři drobné děti jedenkrát

si vyšly klásků nasbírat.

Ze Zpěvů sladké Francie Hanuše Jelínka. Píseň vznikla asi v 16. století v Champagni nebo v Ardennách, kde si ji ještě v polovině 19. století zpívaly děti na den sv. Mikuláše, patrona Lotrinska, jako koledu.

Legenda je ještě starší. Dva výjevy z ní můžeme vidět v katedrále v Bourges na oknech ze 13. století:

http://www.medievalart.org.uk/bourges/19_pages/19_row_04.htm

http://www.medievalart.org.uk/bourges/19_pages/19_row_05.htm